Qui rise, O Tirsi (Claudio Monteverdi)

From ChoralWiki
Jump to navigation Jump to search
The printable version is no longer supported and may have rendering errors. Please update your browser bookmarks and please use the default browser print function instead.

Music files

L E G E N D Disclaimer How to download
ICON SOURCE
Icon_pdf.gif Pdf
Icon_snd.gif Midi
File details.gif File details
Question.gif Help
  • (Posted 2012-05-17)  CPDL #26204:      Score information: A4, 7 pages, 880 kB   
Vocal parts:   Score information: A4, 7 pages, 802 kB   
Basso Continuo:   Score information: A4, 2 pages, 95 kB   
Editor: Peter Rottländer (submitted 2012-05-17).   Copyright: CPDL
Edition notes:

General Information

Title: Qui rise, O Tirsi
Composer: Claudio Monteverdi

Number of voices: 5vv   Voicing: SSTTB
Genre: SecularMadrigal

Language: Italian
Instruments: Basso continuo

First published: 1614 in Il sesto libro de madrigali a cinque voci (Claudio Monteverdi), no. 18
Description: Continuo accompaniment is required

External websites:

Original text and translations

Italian.png Italian text

Qui rise, o Tirsi, e qui ver me rivolse
Le due stelle d'Amor la bella Clori;
Qui per ornarmi il crin, de' più bei fiorì
Al suon dele mie canne un grembo colse.
O memoria felice, o lieto giorno.

Qui l'angelica voce e le parole,
C'humiliaro i più superbi Tori;
Qui le Gratie scherzar vidi, e gli Amori
Quando le chiome d'or sparte raccolse.
O memoria felice, o lieto giorno.

Qui con meco s'assise, e qui mi cinse
Del caro braccio il fianco, e dolce intorno
Stringendomi la man, l'alma mi strinse.
Qui d'un bacio ferimmi, e 'l viso adorno
Di bel vermiglio vergognando tinse.
O memoria felice, o lieto giorno.

Czech.png Czech translation

Tady se smála, ó Tirsi, a tady na mne svítily
dvě hvězdy milostné, oči mé Clori spanilé
tady pro ozdobu mých vlasů, kvítky rozmilé
při písni mé rákosové flétny z klína krášlily.

Zde zazvonil její andělský hlas a milá slova,
Jež mohla by i nejpyšnější věže pokořit.
Zde viděls Grácie žertovat a v lásce švitořit
Dokud její zlatá hruď s tvojí nesplynula.

Jak si ke mně přisedla a jak něžně položila
zbožněnou dlaň k mé a v sladkém okamžení
tisknouce mi ruku, duši mou pak uloupila
tady mě zranila políbením a stopy od líčení
rudá něžná ústa na mé tváři plaše zanechala
Ó přesladký dne, ó šťastné vzpomínání